VŠICHNI SE JEDNOU SEJDEME U STOLU. U MÉHO STOLU.
Ani se mi nechce věřit, že už je to skoro šest let, co vyšel můj druhý Deník. Když jsem ho začala psát, byla jsem svobodná holka. A když jsem ho dokončila byla jsem vdaná, mám muže Marka a syna Davida. Splnilo se mi moje největší přání – mít svoji rodinu. A můj Deník u toho všeho byl. A protože teď vařím opravdu každý den a moc bych si přála, abyste vařili se mnou aspoň na dálku, nutně potřebuju, abyste můj druhý Deník měli úplně všichni. A tak jsem ho zlevnila.

Ukázat více

Tak. A moje milovaná první kuchařka Deník Dity P. je úplně vyprodaná. Nakonec se jí prodalo skoro 65 000 kusů. Ani tomu nemůžu věřit. Moc vám děkuju! Mám radost, že z ní máte radost a že ji máte stejně rádi jako já. A že se vám podle ní hezky vaří. A všem všechno chutná!

Bylo jich pět. Než se kuchařka „uvařila“, narodil se šestý. Zase kluk. Děti Dity P. a jejích dvou sester Mariky a Emmy. Proti těmhle klukům Dita seděla v trávě, na pařezu v lese, pod stohem slámy a koukala, jak jim chutná, co uvařila. A mívala slzy v očích, když přišli s prázdnou miskou a překřikovali se: Ještě!

Ukázat více