DENÍK DITY P.

Tak. A moje milovaná první kuchařka Deník Dity P. je úplně vyprodaná. Nakonec se jí prodalo skoro 65 000 kusů. Ani tomu nemůžu věřit. Moc vám děkuju! Mám radost, že z ní máte radost a že ji máte stejně rádi jako já. A že se vám podle ní hezky vaří. A všem všechno chutná!

275 Kč

– Vyprodáno

Upozorněte mne, jakmile bude zboží k dispozici:

* V případě osobního věnování v kuchařce nelze kuchařku vrátit.

Dneska je Davidovi už šest, po prázdninách půjde do školy. Plno věcí se změnilo.
Taky jsem drobně, ale opravdu jen drobně, zestárla.

Na svém místě ale zůstala moje vášeň pro vaření. Pořád vařím nejradši sama, absolutně soustředěná, a myslím přitom na své blízké, kteří brzy usednou u našeho obrovského dřevěného stolu.

A pořád vařím podle svého Deníku. Ten totiž na rozdíl ode mě nestárne. Zraje. Pokaždé, když ho vezmu do ruky, a to je opravdu často, líbí se mi víc a víc. Vlastně nejvíc! Je šťavnatý a taky dojemný.

Plný příběhů, které doprovází 100 receptů.

Obyčejných, neobyčejných a vždycky strašně dobrých.

 

Každý příběh má své jídlo a každé jídlo má svůj příběh

Krásná jídla znovu opřádám drobnými příběhy svého života. Těch příběhů je v mém druhém deníku třináct.

A receptů 100. A jsou fakt úplně boží!

Říkám si, že buchta na plech je jediná stálice, která se táhne mým životem. Babičce „úče“ s dědou už je hodně let, a buchtu už jim vozím já. Ale kdykoliv za nimi přijedu, mají sami pro sebe upečenou svojí olejovku. Už skoro nevaří, jen tu buchtu na plech musí mít. Pečou ji každý pátek, babička s dědou spolu. Děda babičku odhání, že to zvládne sám, ona se nenechá a buchta se jim i v hádkách vždycky povede. A tak se nad ní potkáváme a já si vždycky vybavím strejku Zdeňka, kterej mě v Humpolci vzal poprvé na diskotéku, kde mě podloudně zlil sotva jsem chodila, a když jsme se vrátili ve dvě ráno k babičce a dědovi domů, vytáhli jsme čerstvě upečenou švestkovou buchtu, půlku jí do sebe naházeli, a v tu chvíli strejka Zdenda pronesl legendární hlášku:

"Ditko, ty jsi taková pěkná česká buchta.
Totálně na plech!"

Připravovala a žila jsem pokračování Deníku Dity P. svobodná, vdaná, bezdětná i se synem. Strašně vášní, a všechny jsem je do toho zavařila. Třeba do chlapských jídel, která jsem vařila pro tátu a bráchu Honzu, když u mě malovali. Tátu si pamatuju se štětcem v ruce z paneláku na Jižním Městě, čili musela vzniknout taková retro kapitola Panel story se všemi jídly, které si budete pamatovat. Boží byla kapitola Buchty na plech, pekla jsem ji asi třikrát, aby se celý štáb poměl. A pak zklidnil u Jídel pro duši, rozbláznil u grilování na Lodi bláznů. Takhle to bylo. Vím, že vám můj Deník bude chutnat.

 Koláč se zakysanou smetanou a skořicí / Šalamounské řezy

 

 Pečené jehněčí

 

 Andělský kokosový dort / dort Mississipi

 

 Grilované kuře